273/365 II. - Spálová angína

Ráno měl Honzík zase 38,8. Koukla jsem mu do krku. Resp. jsem se snažila kouknout se mu do krku. Skoro mě pozvracel jen při té snaze pusu otevřít. Jazyk ani nevyplázl. Co jsem jen stihla zahlédnout, se mi tedy vůbec nelíbilo. Vzadu celé zarudlé, oteklé, plné hlenů. Tak jsem rozhodla, že se Honza taky oblékne, odvedeme Bětku do školky, on počká ve vestibulu u botníků, dostal příkaz na nikoho nemluvit a pak jsme spolu šli k doktorce. Ta mu prohmatala uzliny, koukla do krku a řekla, že má spálovou angínu. No to mám tedy radost. Tu ještě neměl. Když to takhle půjde dál, tak příští rok nás čeká hnisavá angína - tu taky ještě neměl...  Ptala jsem se, jestli dostane zase Ospen a dr. říkala, že už by chtěla dát tablety, že jsou lepší. Tak dostal penicilin. S tím tedy trochu bojujeme, protože tablety ještě neměl. V poledne mu mamka prášek nalámala na čtvrtky, ale nemohl to pořád spolknout. Nakonec mu ho tedy drtíme. Ale myslím, že to je ještě horší varianta, než polykat čtvrtky. Dodnes si pamatuju tu odpornou chuť v puse a ty hořké drobky. A to jsme byla ještě mladší, než je Honza teď. Tak doufám, že penicilin brzy zabere. 

Večer jsem dopletla jednu šálu. Jen nevím, jestli teď není dlouhá moc... A ptala jsem se mamky, jak se jí líbí a moc nadšeně se tedy netvářila. Tak teď tu mám šálu a nevím, co s ní... Měla ji totiž dostat zrovna mamka. Ty další příze už mám taky tak nějak určené, pro koho budou. Tak tam snad bude větší nadšení...

K.